Každý musí snít

Korán

15. listopadu 2011 v 14:15 | Wicky
Korán (arabsky قرآن qur'ān; nejčastěji odvozováno od قرأ qara'a číst, recitovat, pak by قرآن znamenalo asi "určeno ke čtení", "určeno k recitaci"; někdy také od قرن qarana spojovat, pak by to znamenalo "spojené" nebo "spojení", totiž spojení všech Božích zjevení, dříve přepisováno také Alkoran) je svatá kniha islámu, která podle muslimů obsahuje doslovné zjevení Mohamedovi. Muslimové věří, že súry koránu mu diktoval sám archanděl Gabriel.

Korán je základem islámského vyznání. Jakožto "svatá kniha islámu" bývá srovnáván s křesťanskou biblí. Ačkoliv se toto srovnání nabízí, od bible se korán jasně odlišuje formou i obsahem. Dalo by se říci, že pro muslimy je korán významnější než bible pro křesťany[zdroj?]. Jeho symbolika pro muslimy občas bývá srovnávána se symbolikou Ježíše Krista pro křesťany.

Vznik koránu

Muslimové věří, že korán obsahuje doslovně zaznamenané zjevení, jehož se Muhammadovi dostalo prostřednictvím archanděla Gabriela (arabsky Džibril). Sám Muhammad tvrdil, že korán, stejně jako bible a tóra je obrazem dokonalého nestvořeného slova Božího, tzv. "Nebeské knihy" (umm-al-kitáb) existující věčně. Jeho kritikové později poukazovali na rozpory mezi koránem a staršími texty, což vedlo k vysvětlení v koránu o pokřivení původně významově shodných knih křesťanů a židů. Mohamed je označen za tzv. "Pečeť proroků", která uzavírá sled řady předchozích proroků, Abraháma, Mojžíše, Ježíše a mnoha dalších.

Sesílání veršů trvalo dohromady 23 let. Do podoby, v jaké korán známe dnes, byl sestaven až po Mohamedově smrti. Korán byl první uchováván v paměti Mohameda a muslimů. Lze však předpokládat, že ještě před odchodem z Mekky začala být jeho slova zapisována. Z medínského období tradice uvádí, že Mohamed využíval některé ze svých přívrženců jako písařů, navíc řada lidí uměla části, nebo dokonce celé zjevení nazpaměť. Po jeho smrti se objevila potřeba stanovit jednoznačnou verzi, aby bylo zjevení uchráněno deformacím a odlišným interpretacím. Zde je potřeba zmínit nedokonalost tehdejšího arabského písma, které ve své psané formě nezaznamenávalo krátké i některé dlouhé samohlásky. Existoval tak problém se záměnami gramaticky podobných slov. Proto měla písemně zachycená seslání nižší hodnotu, než recitace zpaměti.

V jisté době existovalo celkem 5 exemplářů koránu, které se drobně odlišovaly. Mělo jít o kodex Mohamedovy manželky Hafsy, Hafs Ubajje ibn Ka´ba, Abdalláha ibn Mas´úda, Abú Músy al-Aš´ařího a Miqdada ibn ´Amra. Toto schizma hrozilo způsobit rozkol v mladé islámské obci, a proto bylo nezbytné provést definitivní redakci textu. Za vlády třetího chalífy Uthmána tak došlo k vytvoření redakční komise, která především na základě Hafsiny verze koránu a sbírky předsedy komise Zajda ibn Thábita sestavila korán do dnešní podoby, tzv. Vulgáty mezi lety 651 - 656. Přestože se v historii objevily pochyby o pravosti této verze koránu, je muslimy používána dodnes, přes některé změny z důvodu vývoje jazyka. Moderní verzí je egyptské vydání z roku 1923. Hlavní námitku proti Vulgátě vznesli šíité, kteří Uthmána podezírají, že z koránu vyškrtal všechny zmínky o Alím. Jelikož se však různé šíitské sekty nikdy nedokázaly shodnout na společné verzi, spokojili se s Vulgátou. Tvrdí však, že skutečně správnou verzi zná jedině "skrytý imám", jehož příchod očekávají.



Zajímavosti

Celá řada biblických motivů nachází své místo i v koránu. Vyskytují se zde ovšem mnohé odchylky. Tak kupříkladu v příhodě o Boží zkoušce Abraháma, jenž mu má obětovat svého syna Izáka, je Izák nahrazen údajným prapředkem Arabů Ismaelem (37:101). Oproti poměrně drsnému pojetí tohoto příběhu v bibli je v koránu Abrahám na pochybách a ptá se Ismaela, co má dělat. Ten mu pak potvrdí, aby se odevzdal do vůle Boží.

Objevuje se zde také zmínka o Svaté trojici, která je kritizována.

Velice zajímavý je původ veršů 18:59 a dále. Tato súra obecně patří k nejoblíbenějším a někde se recituje každý pátek v mešitách. Zmiňovaná pasáž súry je vlastně spojením příběhu Mojžíše, Alexandra Velikého a rabínské legendy o proroku Eliášovi. Poselstvím je ukázka lidské nevědomosti a nutnosti odevzdat se do vůle vševědoucího a všemocného Boha.

Části koránu mají také velký mystický vliv. "Verš světla" 24:35 je občas označován za nejpoetičtější vůbec a je vepsán do kopule istanbulské mešity Hagia Sofia. Za nejkrásnější súru vůbec je považována súra 12 - Josef. Cháridžovské sekty ji naopak považovaly za podvrženou pro svou údajnou přílišnou světskost.

Samostatný odstavec si zaslouží verše 17:1 a 95. Islámští teologové však jimi podložili rozsáhlý příběh o údajném Mohamedově setkání s Bohem. Mohamed se měl v noci zázračně přepravit do Jeruzaléma (Isrá) a vystoupat na Nebesa (Mi´rádž). Na tomto základě je Jeruzalém muslimy považován za třetí nejposvátnější město. To hraje svou roli v palestinsko-izraelském konfliktu.

Korán je využíván rozličnými skupinami jako základ často i protichůdných názorů. Charakteristickým je výběr pouze několika konkrétních veršů a konkrétního výkladu. Modernisté i fundamentalisté využívají koránu ve svém politickém slovníku podle toho, jak se jim to zrovna hodí.


http://cs.wikipedia.org/wiki/Korán
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama